Dnes je to přesně týden, co jsme se vydali na cestu do Dillí. Počasí nám přálo a přes víkend se teploty vyšplhaly vysoko nad 40. Pohádku o 27 stupních jsme zmeškali. Předpověď neslibuje žádné ulevení, přicházející monzum jen vlkost za stejných teplot, to, doufám, už budeme fuč!
A jak se vlastně máme v takových vedrech?
Máme tu výhodu, že se nacházíme v bohatější části Dilí, v bytě máme fén a skoro nepřetržitý přísun proudu. Fén dělá hodně, i když vlastně pokoj ani nás neochlazuje jen rozviřuje teplý vzduch kolem. Tak jsou ale horka snesitelnější, jakmile se fén zastaví, ať jsme v sebehlubším spánku, hned se budíme a hledáme přísun vzduchu i z venku, kde je ještě tepleji. Člověk totiž cítí jakoby se hned měl začít dusit.
Modlíme se pak za brzký návrat proudu, žít na vesnici asi bychom obětovali králíka bohyni Elektrice, protože se okamžitě začneme potit, během minuty nám teče pot i z kolen a to nepřeháním.
Stejně jako pokud se pohybujeme ulicemi, je-li člověk v pohybu je suchý, zastaví-li se u obchodu během pár sekund je pot na krku, na obličeji, brzy kape z paží...prostě - leje ze mně jako z krávy! Den či noc, není v tom rozdíl...
Sprchujeme se ráno, večer a někdy i během dne, co by jsme za to dali v Mongolsku, kde jsme trávili týdny opakovaně bez vody. Po propocené noci musí přijít osvěžující sprcha, tedy polévání se vodou z kýble, aby bylo jasno. Sušit se netřeba, rádi si užijeme pár minut chladu pod fénem, dvě je asi tak pár.
Po propocených nocích spěcháme ke stánku, kde se pídíme po thandá pání - chlazené vodě a hltáme a hltáme. Statečnější čekají na vodu z těch velkým barelů, které jsou v kancelářích zdarma, ale voda není chlazená, možná je to pro tělo menší šok, co já vím, ale velké barely s čistou pitnou vodou jsou teď v Indii byznys a s velkým byznysem přichází i šance velkých ojebávek. V jedné takové filtrovací jednotce na střeše zrovna včera našli mravence. Já si radši připlatím za studenou vodu bez protejnů.
Než se vrátíme domů kupuje se další thandá pání na večer, máme asi dvacet minut na to, aby jsme si ji užili studenou, po tomto čase je prohlášena za teplou.
Lidský dotek je v těchto teplotách velice nežádoucí, jedinné ruce, kterémi bych na sebe nechala šahat, jsou ty vytahlé z mrazáku.
Už je mi jasné, kde se natáčela scéna ze žhavých výstřelů jak se smažilo vajíčko se slaninou na břiše, to nebyl filmový trik.
Je tu prostě hic jak sviňa.
Komentáře
Okomentovat